Dovolím si také zareagovat na článek. Je to moc hezké počtení. My máme tři děti a vážně uvažujeme o čtvrtém. Všechny tři jsem rodila v blízké porodnici. První porod byl nějtěžší, se začátku vše vypadalo dobře, ale nakonec to vypadalo na císaře, přesto se nakonec dcera narodila přirozeně (po více než 24 hodinách kontrakcí a měla 4.2 kg), ale po velké dávce oxytocinu a porodní asistentka mi pomáhala tlačením na břicho - kontrakce nebyly ke konci téměř žádné.. Dítě ale bylo zdravé a já až na větší únik krve a šití také v pořádku. Předtím jsem absolvovala předporodní kurz, opravdu dobrý, čerpala jsem z něj i později, u dalších porodů, přesto ten porod nebyl takový, jak jsem si ho v kurzu "naplánovala". Personál mi nic nenutil, byl milý, miminko jsem měla hned u sebe... Další dva porody už byly lepší - co se průběhu týče, ten třetí bych řekla naprosto podle mých představ z kurzu
Nevím, jak se k porodu doma stavět. Na jednu stranu vím, že by mi v domácím prostředí bylo asi příjemněji, dovedu si to dobře přestavit. Na druhou stranu, to že jsem odjela do porodnice mě naplnilo určitým klidem, že tam se o mě a mimčo postarají, mají tam přístroje "kdyby něco" i když samozřejmě vím, že i tam se může stát cokoliv. Prostě pro mou psychiku bylo a je důležitější, že tam ten lékař a přístroje jsou, než být doma v pohodlí, možná uvolněnější... Celkově beru porod doma spíš jako pohodlnější variantu pro matku i když autorka a maminky sympatizující s domácími porody to patrně cítí ještě jinak.. Neberu jim jejich názor a rozhodně je neodsuzuji, přesto já sama bych si domácí porod neriskla, měla bych strach, že se "něco vyvrbí" a dopadne to špatně...
Takže všem mamčám přeji aby si vybrali to, co cítí jako pro ně nejlepší. Pro mě by asi bylo nejlepší mít porodní sál i s perosnálem u nás v obýváku
) Vzhledem k tomu, že to nejde, volím zatím porodnici...