Přidat názor k článku Další dítě? Ne!

Lassie66, jak já tomuhle rozumím! Moje maminka má od dětství těžké astma. Celé naše dětství přehnaně reagovala, kdykoli jsme s bratrem kašlali. Strašně mě štvalo, jak je z našeho kašle ustaraná, že nám věčně zakazovala zmrzlinu. Po letech se mi svěřila, jak když jsme s bráchou kašlali, tak mívala chuť nás seřezat. Dneska její pocity a rozpoložení dokonale chápu. Také znám ten pocit bezmoci a vzteku, kdy se pro změnu dusila ona, mnohokrát měla silnou alergickou a astmatickou reakci, kdy jí šlo o život. Jednou jsem ji náhodou zaslechla, jak líčí sousedce, jak se hrozně dusila, myslela si, že umírá, byla doma sama a říkala si, že se aspoň musí dostat na postel a lehnout si, aby až přijdeme domů, to aspoň na první pohled vypadalo, že jen spí . Ale nám do očí to nikdy neřekla.
Snažím se dělat psí kusy, aby moje děti astma pokud možno nezdědily. Beru je na hory a k moři, na podzim a v zimě nejezdíme MHD... Našla jsem si zaměstnání, které bude možné v případě nouze vykonávat z domova... A modlím se, aby to k něčemu bylo.
Jednou jsem měla astmatický záchvat pro změnu já a kdykoli jsem se nadechla (což bylo docela často), tak moje babička začala hlasitě úpět a barvitě mi líčit, jak hrozně mým astmatickým záchvatem trpí.