Přidat názor k článku Další dítě? Ne!

Renato, máte můj obdiv!!! Tolik dětí a jste na zemi. Líbí se mi, že "nefńukáte", že Vám stát nedá tolik kolik by se jistě hodilo a snažíte se rodinu zabezpečit více méně sami. Já jsem před lety měla známost, měl už tři malé děti, dvouletá dvojčata kluky a čtyřletou Adélku. Manželka mu vážně onemocněla a po dlouhém léčení zemřela. Těm dvojčatům byl v té době půl rok. Rok a půl bojoval se soudy a vydobil si všechny děti výhradně do své péče. Pak jsme se seznámili. Já jsem byla šťastná, cítila jsem se jako v rodině. Kámen úrazu padl,když jsem projevila touhu po miminku. Postavil se proti, resp. chtěl čekat na cosi. V přátelství jsme se rozešli, on si našel partnerku se dvěma dětmi, tak má teď také velkou rodinu. Prý je šťastný. Hlavně si ale myslím, že k těm dvoum dětem nemá žádné právní závazky, ty má jejich bio otec, který se sice nestará, ale prý platí. Já mám svého přítele a s ním jedno dítě. Snažíme se o druhé. Když jsem ale jednou plácla, že by pro mě bylo ideum tři děti, zaseklo ho to a myslím, že se mu to také moc nelíbilo. Tak čtu různé rady, jak přirozenou cestou mít dvojčata ) Né dělám si srandu, ale chtěla jsem tím jenom říci, že kdyby to bylo jen čistě na přirozeném přání ženy, klidně by hodně z nás mělo dětí více než dvě nebo tři. Ale pak je tu ten chlap. A ten má tu čest považovat se za živitele rodiny A.