Přidat názor k článku Jak jsem (ne)dala lekci svému muži

Nu,
já jsem domácí perníky začala péct dobrovolně a celkem jsem se divila, když jsem se dověděla od toho, kdo je konzumoval, že je to činnost podřadná a rozhodně se kvůli tomu neposadí na pr.el, protože perník si koupí za pár korun. To (aby se údivem posadil na řiť) po něm ale nikdo samozřejmě ani nechtěl. Ale zároveň domácí perníky vyžaduje, protože kvůli tomu se přece oženil. Perník (nebo dříve uváděná bábovka) je jen příklad, podobné je to s ostatními záležitostmi.

Prvně mě hodně zatrnulo, když naše společná známá, už starší paní, mu na jednom večírku řekla, že má ideální předpoklady pro kariéru, protože jeho paní mu vytváří zázemí a má minimální nároky pro sebe. Jak ji dřív respektoval, tak po tomhle řekl, že už asi blbne nebo toho moc vypila, že to je přece samozřejmost a že co ona, stará zkušená ženská, takhle blbě žvaní. V tu chvíli mi to nějak došlo. Pro něj jsou veškeré činnosti usnadňující mu život samozřejmé a neviditelné a jediné, co vnímal, bylo to, že vydělávám o dost míň než on. Neviděl ani to, co viděla tradičně vychovaná a tradičně smýšlející ženská.
Čistě moje blbost je, že jsem to už tedy neřešila.