Přidat názor k článku Dvojnásobné štěstí

ecim, mě pohoda skončila ve chvíli, kdy starší zjistil, že mladšího už neba hrát si s hračkama, které mu přiřkne a jal se tedy si hrát i s těma jeho , někdy je nechám se "domluvit" ale pravda víc dělám soudce. Díkybohu se ještě neterorizují, ale vztekají se oba pěkně . Jsou dny, kdy už si krásně vyhrají a tolerují se a z toho dny, kdy just chtějí oba tu hračku . Nehorší bylo, kddyž se starší vrátil od babičky, kde byl zvyklý, že mu nikdo nic nebourá a mladší byl zvyklý si hrát se vším ,co bylo v dosahu, tak jsme se zas dva dny sžívali. I když říkám, zatím se to dá¨, jen se prostě už každej začíná víc prosazovat, je to normální jejich věku, takže si musím zvyknout , ale taky vzpomínám, kdy si menší hrát v postýlce a starší u mě v kuchyni.