no holt to máš dvojmo, ale jsi šťastná, kočárkování je děsné, ale jak říkáš dá se to naučit a taky jsem bojovnice a co nás nezabije....Jen mě štve např. v metru, kdž na schodech držím golfáč ještě za ťapku staršího a stejně se najde blbec, kterej prostě nás musí předběhnout a nemůže počkat
, pak když lidé stojí mezi dveřma busu a myslí si, že se asi procpu ven okýnkem a pod. Ale jak jsi už psala, co by za ty naše drobečky jiní dali, jsem taky ráda a je to fajn a i kdž jsem za blázna, že mi dvě nestačí a chci ještě jedno
. bez dětí by to bylo šílený nůďo. Pá