Štěpánko, souhlasím s Tebou a rozumím Ti. Já zatím i na tu nejtěžší dobu (první trimestr, veliké nevolnosti, batole v nejnáročnějším věku) vzpomínám pokud možno i v dobrém, i když jsem toho mívala plné kecky a těšila se, až bude líp, tak jsem si stejně opakovala, že je to hrozná fuška, ale že jsem ráda, že není mnohem hůř
. (Je ale fakt, že já jsem sama k sobě někdy hrozně DRSNÁ a vzpružuji se způsobem, který bych si na nikoho jiného než na sebe nedovolila použít, protože pak by mě každý po právu poslal někam
.)