Ano souhlasím s tebou, někdy jim to pak dáme sežrat, o to víc nás to mrzí a je to začarovaný kruh. Ale jdee i to, že netřeba se sedřít. Mám kámošku, která je starší byť o skoro jednu generaci a má už 3 dospělé děti v rozmezí 2 let. Sama říkala, jak se snažila být furt ta nej, věnovat se dětem, vše uklizeno, navařeno, vyžehleno, pleny vyvařeny, no prostě vše. Zvládla to, ale spala cca 4 hodiny denně celých cca 8 let než začala chodit do práce a děti do školky a školy, žádný relax, žádný čas pro sebe, tenkrát se to nenosilo, aby chlapi pomáhali, babičky daleko. Dneska jsou děti velké, ale tento záběr si vybral da%n u ní na zdraví
, dneska mi říká, urvi si pro sebe čas, byť jen na čtení nebo čumění do stropu, spaní, courání po obchodech,
ale prostě v něčem buď trošku sobec, dětem nepomůže nemocná a zničená máma.