Turbinko, tak to jsem asi nenapsla myšlenku tak, aby byla srozumitelná.
Snažila jsem se vyjádřit, že nic jako alternativa ani většina neexistuje, že si všichni vybíráme to svoje a někdy prostě naplníme ty mediální obrazy, jindy ne. Snažila jsem se napsat o tom, že je prostě legrační, že domarodka musí nosit copy a batiku a copatá batikovaná žínka, co místo na Krétu jezdí na seminář Vnitřního dítěte nemůže chtít plánovaného císaře.
A věř mi, že když se posmívám pošahancům, co nejednou ani na normální dovolenou, dělám to proto, že má nebohá robátka ještě nebyla ani u toho móře, zato už ty moje chuděrky absolvovaly letní buddhistický kurz
O tom celý ten článek je. O tom, že jsem sama tak zblblá, že si u "alternativy" hned vybavím tu ženštinu z Růžovky, co nakráčela mezi zděšené doktory zabalená do ponča a pravila, že chce rodit PŘIZOZENĚ.
A taky je o tom, že každý jsme švihlý po svém.
A taky o tom, že věichni chceme být jiní a přitom sví a vlastně ani nevíme, jak na to.
Je tam mnoho hlubokých myšlenek, které evidentně vidím jen já sama