Přidat názor k článku Nepodceňujme dětské kreslení

Jani,

takhle: Můj syn třeba prakticky vůbec nelezl, pouze se plazil jako Meresjev (přitahoval se rukama)..tímhle způsobem pohybu dosahoval nevídáných rychlostí. Přesto nás poslali v jeho 9 měsících na rehabilitaci. Tam ovšem řekli, že to je již docela pozdě, ani jsme moc cvičit neměli. Pak už rovnou chodil. Teď říkají, že (možná) že tím, že nelezl, tak přeskočil nějakou vývojovou etapu a může to mít vliv třeba na kreslení, třeba na výslovnost. Některé děti tuto etapu přeskočí a nic se nestane, některým něco někde chybí. Já neočekávala, že bude syn zdatný malíř, to vůbec ne, neočekávala jsem, že bude lézt podle toho, jak prý se to má, ale také jsem neočekávala, že o pár let později mi řeknou, tím, že nelezl, tak má teď problém. Vidím druhé dítě, které běžně, a nikdo to po něm nechce, kreslí hlavonožce - to syn nikdy nedělal. A správný vývoj má být kreslení hlavonožců. Do té doby, než to dcera kreslit začala, tak já ani nevěděla, že děti mají kreslit jakési hlavonožce :-), já žádné hlavonožce neočekávala ani od jednoho dítěte. Víš, jak to myslím?

Milada