Přidat názor k článku Pohádky trochu jinak

Lído, sice nemám vlastní děti, zatím, ale přece jenom jsem už pár mrňat do postýlky ukládala a došlo i na ty pohádky, takže zkusím jenom stručně vysvětlit svůj názor:
Dvouletému dítěti bych asi klasické české pohádky nečetla. Přijde mi to brzo. S tím bych rok dva počkala... Pamatuju se, že když jsem vypravovala před spaním pohádky kamarádčině synkovi (byly mu tři roky), tak Perníkovou chaloupku a Karkulku už sice znal, ale nijak po nich netoužil a chtěl radši "vymyšlené" pohádky - řekl si o čem mají být ("o zajíčkovi a mrkvičce", třeba) a já mu na to téma něco vyprávěla.
A proč si myslím, že se nemají překrucovat - no třeba i proto, že dříve nebo později se dítě dostane do kolektivu a tam dojde ke sporu, protože ty ostatní děti to budou znát jinak. Nakonec se třeba i poperou. :o) To je jen takový "praktický" důvod. O těch "filozofických" už tu řeč byla.
Dneska existuje takové množství nejrůznějších pohádek, není přece důvod vyprávět dětem zrovna ty o vyloupaných očích nebo usekaných hlavách, zvlášť v tak nízkém věku. Stačí se jednou podívat do prodejny levných knih, tam jsou krásně ilustrovaných a nenásilných dětských knížek tuny. :o)