Pohádky trochu jinak

Všechno to začalo pohádkou o rukavičce, kterou dědeček ztratí v lese a přiběhne k ní myška, potom žabka, potom zajíček, srneček, vlk a nakonec medvěd. Všichni se v rukavičce spokojeně zabydlí, až na medvěda - ten, rozzlobený tím, že na něj už v rukavičce nezbylo místo, všechny vyžene a rukavici rozsápá. Kryštofovi bylo něco kolem půl roku, když jsem mu tuhle pohádku začala povídat. Když jsem došla k tomu, že se medvěd ptá: Rukavičko, rukavičko, kdo v tobě přebývá? a zvířátka ho zvou k sobě do tepla, prostě jsem nemohla pokračovat klasicky a nakonec je nechat mrznout v lese. A tak jsem z medvěda udělala dobráka, který dokonce přinesl zvířátkům med, aby žádné z nich neškrábalo v krku, když byla tak ukrutná zima.

Potom přišla na řadu úprava Červené Karkulky. Vlk babičku nesežral, ale schoval do skříně a potom na Karkulku udělali baf! a všichni společně snědli bábovku a vypili babiččino narozeninové víno, přidal se k nim dokonce i myslivec, který šel z lesa, kde předtím sypal srnkám do krmelců. Přece nebudu tomu špuntovi povídat o tom, že vlk babičku sežral, ale nerozkousal, takže potom mohla celá vyskočit z břicha. Tedy hned potom, co myslivec to břicho rozpáral. Fuj, na Jacka Rozparovače má to dítě ještě čas!

Perníková chaloupka taky doznala změn. Jeníček s Mařenkou koupili u perníkové babky v lese perníkové srdce a donesli ho domů mamince a tatínkovi. Sahat na troubu, když se peče, má Kryštof přísně zakázáno, tak mu přece nebudu líčit, jak tam ježibabu naložili celou a ještě k tomu na lopatě. A řezat Jeníčka do malíčku? To bych taky mohla jednoho krásného dne najít Sebastíka s ukousnutým prstíkem, protože Kryštof by zkoušel, jestli už je brácha pořádně vykrmený.

Nejschůdnější je pro nás zatím Budulínek, tam dědeček s babičkou jen udělají lišce Ty, ty, ty! a ona se polepší a zadarmo vozí všechny děti ze vsi. A ještě Koblížek, kde si liška jenom kousek z Koblížka ukousne, poděkuje za ochutnávku a jde dál po svých.

Nevím, jestli dělám dobře, pohádky mají přece plnit výchovnou funkci a trocha toho zla v podobě rozzuřeného medvěda, lidožravého vlka, šílené ježibaby a vzteklé lišky dítěti jenom prospěje. Až se totiž náš Kryštof vypraví do lesa, bude si myslet, že hrát s vlky na schovávanou je zábava, že medvěd na potkání rozdává med, že babky nejsou zlé, ale mají v kapse vždycky nějaký ten perníček, popřípadě že liška vozí na ocásku všechny děti místo kolotoče. Na druhou stranu - proč mu plést hlavu zlými zvířaty a lidmi, když si zatím může bezstarostně užívat dětství?