Moje dítě volá na Linku bezpečí. Selhal jsem jako rodič?

„Ukliď si ve svém pokoji. Říkám ti to už po třetí. Dokud tam nebude pořádek, nejdeš ven.“ Ledový pohled dvanáctileté dcery je doprovázen ještě mrazivější větou: „Zavolám na Linku bezpečí.“ A odchází do svého pokoje. Vy doufáte, že jen uklízet. Nechává vás stát za zavřenými dveřmi v němém úžasu a vám běží hlavou celá řada barvitých scénářů a myšlenek, co asi bude následovat. Co to znamená? Bude si na mě stěžovat? Pochybil jsem někde? Proč to neřekne mně? Co když přijde sociálka?

Ano, takhle to skutečně vypadá docela děsivě. Vy přeci nechcete nic jiného, než aby ve svém pokoji pěstovala pořádek, a ne plíseň a dalo se jím projít alespoň k oknu. Kvůli tomu přeci hned nemusí volat na krizovou linku? Nebo ano? Podobné situace vyvolávají v rodičích silné emoce. Od naštvání, přes údiv až po strach o svou pověst, v lepším případě o své dítě.

Důvod k hrdosti

Ve skutečnosti je tu ovšem i důvod k hrdosti. Vaše dítě si umí říct o pomoc. Má kontakt, kam se může obrátit, když ostatní zdroje selhávají. To je první krok ke zlepšení jeho situace. Jsme anonymní linka a společně s dětmi pracujeme na řešení jejich potíží, se kterými volají. Za nepořádkem v pokoji se může skrývat například problém v rodinné komunikaci, rigidní nastavení hranic nebo třeba volání po pozornosti. Zvednout sluchátko a zdarma zavolat se může zdát jako maličkost, ale občas je pro děti velmi složité o problémech v rodině hovořit. Anonymita jim to leckdy usnadní. S konzultanty na Lince bývá často jednodušší mluvit o svých potížích, pocitech a zkušenostech než s emocí cloumajícím rodičem.

Volání na Linku nemusí znamenat rodičovské selhání

Stejně jako vy nechcete některá témata sdílet se svými dětmi, nemusí se dětem chtít dělit s vámi o ty jejich. Ruku na srdce, kolik osobních témat jste měli chuť řešit s rodiči v dospívání vy? Velkou část volání na Linku zahrnují partnerské a kamarádské vztahy nebo sexuální tématika. Zrovna tyto oblasti mohou být jednodušší řešit s někým jiným než s mamkou a taťkou.

Co můžete udělat vy?

Pokud vaše dítě mluví o Lince bezpečí nebo jiné krizové lince, projevte zájem. Můžete se společně zkusit podívat na naše webové stránky, zajímavá témata a způsoby kontaktu (Linka poskytuje také chat a e-mailovou poradnu). Podpořte je. Vložte do nich svoji důvěru a nabídněte pochopení pro volání, pokud se pro to rozhodli. Nabídněte jim mluvit o problémech s vámi. Nabídka by měla ale přijít ve chvíli, kdy nejste zahlceni emocemi a na jejím přijetí v daný moment nelpíte.

A jak je to s tou sociálkou?

Pokud je dítě ohrožené násilím fyzickým nebo psychickým, je zanedbané nebo je na něm páchaný trestný čin, poskytujeme dětem informace o možnostech pomoci, jejich právech, fungování „sociálky.“ Opečováváme jejich emoce a směřujeme je na vyhledání pomoci ve svém blízkém okolí nebo instituci.

Ještě stojí za zmínku, že úkolem sociálky není rodinu roztrhnout a poštvat rodiče a děti proti sobě. Ale spíš naopak. Stmelit ji. Spojit. Hledat k sobě cestu a podpořit její fungování. Širokou veřejností a rodiči to však bývá často vnímáno odlišně.

Rodičovská linka

Nestačí to? Potřebujete o tom s někým mluvit? I vy máte kam volat. Můžete volat na Rodičovskou linku (www.rodicovskalinka.cz) od pondělí do čtvrtka od 13:00 do 19:00 a v pátek od 9:00 do 15:00. I pro vás fungujeme anonymně. Na lince pracují psychologové nebo odborní a zkušení pracovníci s dlouhodobou praxí ve výchovném a rodinném poradenství, na které se můžete s důvěrou i opakovaně obracet.