Přidat názor k článku Splnit dětem všechna přání?

Ireno, zažila jsem to jako to dítě. Nevím už, kdy jsem to začla vnímat, ale jako křivdu jsem to cítila.
Přišlo mi, že ostatní rodiče se můžou přetrhnout, aby dětem splnily jejich přání a naši rodiče se mi snaží moje přání překazit.
Takže to nakonec bylo tak, že já jsem měla Barbínou jako jedna z posledních ve třídě a ještě hnědovlasou, přestože jsem chtěla mít jako všechny holky blonďatou.
Nebo jsem nejela na zájezd do Itálie, protože to bylo v tom věku zbytečné (některé děti jeli, některé nejeli z důvodu, že na to rodiče neměli a já jsem nejela, protože rodiče sice na to měli, ale nechtěli).
Určitě to nebyla až taková nenávist k smrti. Spíš mi to bylo hrozně líto a cítila jsem ten rozdíl.
Na druhou stranu možná i díky tomu jsem celkem skromný člověk, co se umí radovat ať už něco má nebo ne... Kdo ví.
Ale je to těžké a sama nemám odpověď na to, co je správné a kde je ta hranice.
Sama jsem - asi díky vzpomínkám - benevolentnější, ale zatím i to odmítnutí je poměrně snadné a vysvětlitelné - holky mám malé (starší má 6).