Na MD jsem pila snad nejmíň za život, nějak mi to ani nepřišlo na mysl, i když jsem se necítila dvakrát v pohodě.
Velké sklony k tomu jsem začala mít po zjištění, že nedokážu úspěšně propojit práci, dítě a domácnost
Prostě pocit, že v práci nejsem dobrá, dítě je až do zavíračky ve školce a pak na něj nemám vůbec náladu a domácnost se postupně ocitala v rozkladu. Abych nechlastala, přidala jsem jídlo. Pak internet hooodně nad rámec skutečných pracovních povinností.
A od té doby žiju jako prase (ze svého pohledu i z pohledu okolí).
Teď ale dcera už nepotřebuje přímý dohled, tak bych se měla sebrat a nějak si ten život uspořádat.