Njn ... tak fajn, tak jsem a co ... žiju takhle už dvacetpět let a pořád jsem tady a pořád bez škraloupu - myslím trestního a dokonce ostudy.
A škoda, že nikdo nevíme, jestli tady budeme i za dvacet let.
A popravdě, raději budu ten permanentní alkoholik, co pije, když chce a nepije, když nechce, než vystresovaná stará ženská.
A četla jsem si to po sobě několikrát, kvůli chybám, ne obsahu.
Stojím si za tím, že vím, co dělám a co nedělám a piju, bo mi to chutná. Víno je pro mne pochutina a nemívám stavy ožralosti, jen nálady a vím, kdy mám dost. Tedy z těch devadesáti %. A nemíním se obhajovat a ani nacházet pomoc někde u psychoušů, protože ti mi před několika lety vůbec nepomohli, když mi přítel umřel.
Musela jsem se z toho dostat sama. Bohužel, tehdy by se mi pomoc šikla.
A když mi málem umřel syn a když mi děti sebral otec a když malou chtěl její otec raději ... než bych ji měla já.
A když umřel Pepa a když .... mě v tom všem nechali všichni máchat se.
Lezu lidem na nervy tím, že bojuju a zvládám to, navenek, velice dobře a popravdě, tohle mě teď drží nad vodou, když vím, že lidi štvu tím, že vůbec po tom všem žiju a dokážu se o sebe a děti starat sama.
A cesta do pekel? Jedině svatí tam nejdou. A ráda bych někoho takového viděla naživo. Každej má nějakého kostlivce ve skříni a kdo tvrdí, že ne, je pokrytec a egoista na entou.
A ještě jedna životní zkušenost. Přílišná důvěra a otevřenost se u nás nenosí. A každej umíme být chytrej, když se to netýká nás.
Já jsem životem tak domlácená, že možná právě proto snesu všechno, co mě ještě čeká a dost možná, že bez ztráty kytičky, kdežto ti, co si myslí, že jedou životem klidně, pak dostanou takovou nakládačku, že budou prosit o pomoc ze všech stran.
Mám kamarádku, dvacet let žila v domnění, že má spokojené manželství a hle ... jen co holce bylo 18, manžel jí suše oznámil, že má paralelní vztah, malého syna a odešel. Ona se zhroutila a to už je to 3 roky a pořád dochází k psych., jí prášky a holka taky ... Jsou z nich trosky od pohledu a to nepijí. A už mi přijde, že se snad rády utápí ve svých problémech a žijí jen tím, co se jim stalo hrozného, místo toho, aby se vzpamatovaly a šly dál.
Předchozí