Psychiatry a psychology už jsem se naučila brát s rezervou, a to přesně od té doby, co:
1.Na mě jedna doktorka psychiatrie chodila donášet.
2.Mně jeden 160cm vysoký známý psycholog úchvatným způsobem vyráběl mindrák z mých 180cm výšky.
3.Mně jednoho dne došlo, že znám několik psychiatrů a psychologů, kteří mají dost problematické potomky.
Závěr zní:
Pokud někdy v životě pocítím potřebu jít k psychiatrovi nebo psychologovi, tak tam určitě půjdu, ale to, co mi ten psychiatr nebo psycholog řekne, nebudu slepě přebírat a spolehnu se v první řadě na svůj vlastní rozum. Znám řadu lidí, kteří to tak udělali, a dobře to s nimi dopadlo.
P.S.Také jsem chtěla být kdysi psycholožkou, ale pak jsem si to rozmyslela.