Přidat názor k článku Asistovaná reprodukce přináší úspěchy, ale i dilemata

No, napíšu to asi dost drsně, ale pokud je člověk "v pořádku" až na možnost otěhotnět a bude mít svoje dítě od narození, má docela dost velkou pravděpodobnost (když nebude mít sakra smůlu) že to dítě vyroste, bude zhruba takové, jaké má geny a jak on ho vychoval- a může tím pádem mít fungující rodinu, partnera a když dítě doroste tak určitou oporu.

U dětí z děcáku je to trochu jinak- je velký problém dostat zdravé, bílé, s dobrými genetickými předpoklady. Pokud k tomu přistoupíš tak, že jde hlavně o to někomu pomoct, jsi tak trochu typ Matka Tereza- tak je asi skousnutelné i to, že se dítě "nevyvede" převládnou geny, je problematické, projeví se to, že první měsíce života strádalo v kojeňáku....To že se adoptované dítě "nevyvede" budou s ním problémy na hranici zvládnutelnosti - je asi daleko častější, než že ti takhle zatopí vlastní děti (pokud máš normální funkční rodinu).

Tím nechci nijak snižovat nebo urážet děti z děcáků, to vůbec ne.
Spíš jen mám ty informace, že z hlediska náročnosti výchovy to s nimi často nemusí být úplně jednoduché. Samozřejmě to není jejich chyba ani vina. Ale ne každý má na to, to zvládnout.