Přidat názor k článku Asistovaná reprodukce přináší úspěchy, ale i dilemata

Já musím nejdříve říct, že obdivuji lidi, co si vezmou dítě z děcáku. Těch dětí mi je líto a lidé, co si je vezmou, jsou "hrdinové". Také si vážím lidí, kteří podstoupí umělé oplodnění-i to je velký projev lásky. Já mám děti dvě(přirozenou cestou) a dalo mi to dost práce je donosit.A jak tu někdo psal, vlastní je vlastní-tak já přidám i to, že pro mě je krásné sledovta a hladit své rostoucí bříško, porod, kojení....o to vše je žena ochuzena, když si dítě adoptuje.
A k článku-já bych ani té nejlepší kamarádce(ani dceři) dítě neodnosila. Prostě bych to tak cítila, že je to moje a nechci ho dát. A manžela bych taky nepůjčila-co kdyby se mu pak u té druhé zalíbilo(sex, JEHO dítě...), nebo naopak-pak by ta druhá po něm chtěla peníze...