Sociální pracovnice často trpí syndromem jménem - biologická matka. Samozřejmě ta je pro dítě důležitá. Bohužel ale tuto teorii tvrdošijně uplatňují i tam, kde maminky nejsou prostě schopné se o dítě postarat. To neznamená, že když porodí, získají tím všechny schopnosti pro péči o dítě. Maminky selžou z různých důvodů, některé opravdu nemají potřebné kvality na to, aby mohly mít u sebe dítě. Je to smutné, ale je to tak. V tom okamžiku by ale měly patřičné orgány vzít rozum do hrsti a zajistit dítěti takové prostředí, v němž se mu oné péče dostane.
Jenomže zájem dítěte je jim často někde. Mají své tabulky a postupy a těmi se řídí.
Případ se sousedkou je fakt hrozný, žila v nouzi, co si chudák užila a nikdo jí nepomohl. Přitom chlapci dokázala vytvořit podmínky k tomu, aby se normálně vyvíjel...
Tady se pořád pranýřují otci, že neplatí výživné, ale že neplatí výživné rodiče babičkám, tetičkám a nevím, komu, kdo se jim o děti stará, to je docela v pořádku.
Je to naruby, všechno. Ovšem s politiky, jaké máme, se žádných změn nedočkáme.
Předchozí