Přidat názor k článku Asistovaná reprodukce přináší úspěchy, ale i dilemata

Samosebou se cítím šťastná a rozhodně nejsem praktikující katolík, který by měl výčitky, že udělal něco proti Pánubohu. Naopak - náš chlapeček je vymodlené dítě a já Bohu děkuju, že nám umožnil se k němu propracivat, byť složitou cestou
Díky studiím vím, jako nepokřtěná, o křesťanství postatně víc než můj přítel, který křtěný je (též tedy nepraktikující) a odvažuji se tvrdit, že v některém případě i víc než farář, který je zjevně toho názoru, že není třeba se po všem pídit, stačí tomu věřit, což mi připadá dost ujetý...
Kamarádka kdysi chodila s praktikujícím katolíkem (mj. ji mlátil a ponižoval), a když se s ním chtěla bavit na jakékoli téma, třeba úplně nevinně - nemusela zrovna rozebírat antikoncepci (kterou tajně brala), zdupal ji, že stačí věřit, ne o tom přemýšlet...

Přesto jsem věřící, o vlastním křtu jsem též uvažovala, ale právě proto, že církev je stejně byrokratická, jako jakákoli jiná lidská organizace, a protože nevěřím, že půjdu do pekla, když se pokřtít nenechám, zatím nechávám tuto otázku otevřenou...