Přidat názor k článku Příběh jednoho kluka

Protože znám její články tady na rodině. Zkus si zapátrat v historii a pár si jich přečíst. Má dostatek zkušeností s pěstounskou péčí i s úřady a nepochybuju o tom, že se angažuje i jinak.

A s úředníky na sociálce mám svoje vlastní zkušenosti. S těmi, co se zabývají zdravotně postiženými.

1. manžel si šel požádat o nějaký příspěvek a úřednice se ho snažila odbýt slovy, že je to zbytečné, protože na to nemá nárok. (ten příspěvek nakonec dostal)
2. Na úřadě dostal tiskopisy s tím, aby je vyplnil a přinesl. Slušně požádal úřednici o pomoc (má anatomickou vadu rukou, která mu psaní víceméně znemožňuje) ale to prý není její povinnost.
3. při žádosti o "pracovní rekomandaci" (obdoba vstupní prohlídky) nebyl na sociálce jediný kompetentní člověk (ani mezi úředníky ani posudkáři), který by tušil o co se vlastně jedná. Nakonec manželovi sdělili, že pro její vystavení je nutno přezkoumat zdravotní stav i nárok na invalidní důchod (lež jako věž)
4. sociální pracovnice mu tvrdila, že nemá nárok nahlížet do "svého" spisu. Odmítala mu udělat kopie dokladů i když si to chtěl zaplatit.
5. sociální úřad požaduje jako přílohu k žádostem potvrzení příjmů celé rodiny a zkoumá majetkové poměry i u dávek u nichž je jediným důvodem přiznání/nepřiznání zdravotní stav.

Kdybych ještě chvilku přemýšlela, asi bych toho napsala víc. Toto je jen pár věcí z poslední doby.

Proto spíš věřím Macešce. Úředníci udělají to, co je pro ně nejjednodušší, co jim dá nejméně práce. Dost pochybuju, že by se DD postavil proti rozhodnutí úředníků, protože i ředitele DD jmenuje a odvolává úřad a potížistu si tam asi nenechá.
Je to jen na té rodině, jestli si za tím půjde.