Přidat názor k článku Příběh jednoho kluka

Renato, tvé postřehy mě oslovily, ale nesouhlasím s tím, že názory sociálních pracovníků jsou subjektivní - nesmí být a jestli jsou pak je to špatně. Jejich názory na problematiku jsou tvořeny určitým množstvím informací z různých zdrojů, kteří sami musí vyhodnotit tak, aby dostali objektivní obraz věci. Subjektivní názor je osobní názor sosiálního pracovníka a ten nemá v pracovním procesu nic ovlivňovat.
Rovněž srovnáváš lidi z SPOD a pěstouny, ale uniká ti, že pracovníci z SPOD by měli být profesionály - což často jsou - pěstouni nikoliv. Ti budou, až se v ČR dopracujeme ke konkrétním profesionálním pěstounským párům. A i pak to nebude jednoduché - zrovna v této oblasi mám zkušenosti z Německa. Kdy si pěstouni třeba vytvoří silnou citovou vazbu k dítěti a jeho návrat do sanované rodiny provází komplikace, které by se z jejich strany jako profesionálů neměly vyskytnout ( a samožrejmě poznamenají dítě v tom negativním smyslu). Je to prostě těžké, a nic nezlze vyřešit ideálně.
Opakovaně uvádím, že článek Macešky se mi moc nelíbil právě kvůli těm nejasnostem, které díky svým zkušenostem vidím - zmiňovala jsi důvod přeřazení dítěte z DD. To opravdu nesvede jeden sociální pracovník z MěÚ a rozhodně ne pouze na základě důvodu udaného Maceškou.
Jinak pomoc na dálku apriori neodmítám...., nicméně je mi bližší všímat si svého okolí.