Ecim,
já jsem dřív zkoušela o tom s těmi lidmi mluvit, ale se zlou jsem se potázala. Bylo mi dáno najevo, že strkám noc do cizích věcí (no to byla pravda) a že jim to tak vyhovuje. Paní třeba řekla, že je ráda doma, života "venku" a lidí má za celý týden plné zuby a radši si uklidí sama, než by se s "chlapama" dohadovala a musela jim všechno polopaticky vysvětlovat a úkolovat je a hádat se
To je její věc, ale dcera se dohadovat nesmí, ta chvíli uklízí a pak se programově nudí, případně obvolává podobně postižené kamarádky. Dřív jsme ty holky brávali někdy na naše výlety ssebou, teď už jim ta zalezlost doma začíná taky vyhovovat
Vlastně vůbec nepřijdou ven.