Naše děti chodí samy ven na zahradu. Máme ji dost velkou, sice na ně vidím, ale ony nemají pocit kontroly. V naší vesnici není bezpečný obecní plácek, kde by se scházely s ostatními dětmi, ale řešíme to tak, že se sejdou u někoho na zahradě. A myslím, že postupně se vydají i za vesnici.
Ještě k tomu, jak my jsme chodili sami ven. Já si vzpomínám na své dětství u babičky, kde jsem chodila sama ven na "obrovskou" zahradu a za zahradou byla "obrovská" louka a tam jsem trávila sama, nebo s ostatními dětmi čas. Když se na to podívám teď z pohledu dospělého, pořád jsme byli na dohled, nebo alespoň na doslech
Ale my měli pocit ohromné svobody bez kontroly dospělého.
A tak myslím a doufám, že to bude i u mých dětí. Podle jejich měřítek svoboda a klid od dospělých, podle měřítek rodičů stále pod kontrolou