Přidat názor k článku Děcka, jdeme ven!

já mám třeba velice nepříjemné vzpomínky z dětství na dojíždění na kroužky - zima, tma, starý ikarusy do kterých všude táhlo a já měla v těch umělohmotnejch kozačkách úplně zmrzlý nohy; párkrát jsem z nějakýho důvodu neměla korunku na lístek a klepala se strachy z revizora, párkrát jsem omylem přejela (byla jsem takové snivé dítě) a pak běžela po silnici zpátky, abych to stihla, večer jsem od autobusu musela ještě kilák pěšky a dívala se do těch rozsvícenejch oken a hrozně jsem se litovala. takže asi budu ta matka, která když bude aspoň trochu moct, tak bude vozit autem i v případě, že by syn už dojel sám. Může to mít zkrátka různý iracionální důvody.