Přidat názor k článku Děcka, jdeme ven!

Katko, pokud má malá kamaráda je to fajn. Já jsem vyrůstala taky mezi "slepicema a králíkama". Nevzpomínám na to ráda. V okolí nebylo dítě v mém věku, pro ty starší jsem byla ideální kašpar a fackovací panák. Ve čytřech letach jsem se z nudy naučila číst. Chtěla jsem později jezdit na nějakou hudebku nebo výtvarku a nešlo to, bylo to až ve městě a nebyl nikdo, kdo by mě vozil. Nuda, nuda, nuda. Nebyla jsem lítací typ, nikdy jsem neprožívala lezení po stodolách a houpání na stomě. Slovo sněhulák mi působilo nevolnost.

Pro tebe je to asi ideální prostředí, pro tvé dítě taky a já ti to moc přeji. Ale neznamená to automaticky, že to tak bude vyhovovat i jiným dětem. Jsou děti, co nemají rády lítačku a radši jdou někam do kroužku. Mám tři děti a lítačka baví jenom staršího syna, ten má jako hlavní zájmy fotbálek na plácku a judo. Dcerka a mladší syn jdou občas na pokec na hřiště, ale jinak mají v oblibě jiný druh zábavy. Čtou, hrajou na hudební nástroje, tancují v kroužku a jezdí na vystoupení...