Přidat názor k článku Genetické testy - pár otázek k zamyšlení

Zdravím všechny, kteří čtou tyto řádky.
Reaguji na téma ohledně genetických testů a umístění dětí do ústavů. Mám jednoho čtyřletého syna. Krevní tripl testy dopadly nadmíru dobře, veškeré ultrazvuky byly v pořádku. No prostě ideální těhotenství zakončené císařským řezem pro konec pánevní. Miminko se vyvíjelo stejně jako každé jiné, od 6 měsíce bylo nějaké pomalejší a nakonec nám v jeho roce sdělili, že trpí nevyléčitelnou nemocí, kde odumírají jeho buňky v těle. Nevíme jak dlouho tady s námi bude, ale víme určitě, že by jsme ho nikdy nedali do ústavu. Při návštěvě genetika nám bylo vysvětleno, že kdyby se měly zjišťovat opravdu všechny genetické vady, těhotenství by na to svou délkou nestačilo. Už hodněkrát jsme uvažovala nad tím, co bych udělala, kdyby toho zjistili během těhotenství. Rozum mi říká, že šla na potrat, srdíčko je však opačného názoru. Teď, když vidím toho malého bystrého klučinu,který nedokáže vlastně vůbec nic sám, je plně odkázaný na pomoc druhého, jsem nesmírně ráda, že ho mám. Věřte mi nebo ne, ale člověka taková životní zkušenost donutí přehodnotit celý život.
Všichni nám doporučují ať máme ještě další děti, ale já mám z té zatracené genetiky takový strach ...