"Kdyz chce zkusit neco nebezpecneho, dam ji informaci o tom co by se mohlo stat."
Ale co uděláš, když tvoji informaci nevezme na vědomí a opravdu jde o věc, která je nebezpečná jejímu životu či zdraví? Já si třeba dodnes pamatuju, jak jsem od mamky dostala na zadek, když jsem ve čtyřech letech najednou vběhla do silnice, protože jsem na druhé straně viděla babičku. Informaci o tom, že mě může přejet auto, jsem měla (a ne jen jednou podanou), nepřejelo mě jen díky rychlé reakci řidiče. Těch pár ran na zadek, co jsem dostala a tehdy oplakala, mi přijde i dnes naprosto v pořádku. Nemyslím, že by se děti měly za všechno bít, dokud se nám nepodřídí (to v žádném případě), ale možná jsou situace, kdy hrozba trestu není od věci - konkrétně tehdy, když dítě ohrožuje sebe nebo když ubližuje někomu jinému.
Předchozí