Přidat názor k článku Dneska zlobit nebudem...

Abych synovi nevypěstovala trauma z kultu dokonalosti, tak si často povídáme o tom, že hodně děti (i dospělí) zlobí málo a zlobivé děti (dospělí) zlobí hodně a že každý člověk někdy zazlobí. Také ho učím, že konflikty patří k životu a že člověk má umět uznat svoji chybu a omluvit se. Občas to ale nechápe úplně přesně, protože když mu třeba řeknu: "Promiň, že jsem na tebe byla ošklivá, mrzí mě to." (používám jen v situacích, když to přeženu), tak mi často odpovídá: "Promiň", "nezlob se" nebo "neplač".

Dnes ráno jsem měla podezření, že si synek tajně tento článek přečetl, protože po mnoha měsících v koupelně vysypal prací prášek. Uznávám, že by možná bylo lepší, kdybych mu ho nenechávala v dosahu, ale domnívala jsem se, že už si to pamatuje a ví, že to nemá dělat.