Ad silnice:
Musím přiznat, že tvůj způsob řešení bych možná jednou nebo dvakrát zkusila někde na maloměstě nebo vesnici, ale obecnou záležitost bych se z toho bála udělat. Vždyť vy na té silnici vlastně zastavíte přesně, jak chtěla dcera, nepokračujete, jak vyžaduje bezpečnost. Takže jako pokus o smířlivé natrénování nově učené skutečnosti, to beru, ale dlouhodobě mi to nepřijde dobré. Navíc znám spoustu míst, kde zastavit se uprostřed ulice vůbec neznamená, že auta tě zdálky uvidí a zastaví. Vběhnutí svého dítěte do silnice zřejmě úplně vylučuješ - to byla situace, o které jsem původně mluvila a domnívala jsem se, že by po ní měl následovat trest.
Ad chování k ostatním dětem:
Tak to dcera reaguje úplně nádherně. Jestli to takhle pojímala hned od začátku, je dokonce úplně zázračná.
Předchozí