Předesílám, že se mi respektující styl výchovy jeví v mnohém velmi inspirativní, některé věci se snažím ve výchově dodržovat, ovšem podobné články a názory mi připadají nadmíru přehnané a jednostranné. Ty termíny jak vystřižené z často probírané knihy RaBR, abych řekla pravdu jak na knize, tak na názorech lidí, kteří ji přijali za svou mi nesedí jedna věc a to zavržení všeho, co bylo a objevení zase nové spásy pro lidstvo respektující výchovy, nové jedině správné metody, nového jedině správného přístupu k výchově, právě z tohoto článku mi podobné mesiášství a zároveň mezi řádky silné odsuzování jiných přístupů a pohledu silně čpí. Jsem asi tvrdá, ale já to takhle cítím, měla jsem tenhle pocit celou dobu čtení jak knihy, tak třeba tohoto článku, přestože mnohé mi z knihy mi připadá opravdu správné a inspirativní. Prostě nevěřím na jediný správný přístup, jedinou správnou metodu výchovy nebo čehokoliv jiného.
Uvědomuji si, že kdybych z mých 5 dětí měla jen 3. a 4., možná by mi připadalo, že všechno tohle báječně funguje, mám ovšem i ostatní 3 a uvědomuji si tím pádem, že všechno může být i jinak, než jak se to jeví této mamince.
Předchozí