Eecto, já jsem pochopila, že je to o tomto, ale přesto mi připadá, že je to i o tom, o čem jsem před tím psala. Kromě toho mi připadá, že pro malé dítě miminko, batole, částečně i předškoláka je důležité cítit rodiče jako ty silnější, aby se mohlo cítit u nich bezpečně, neznamená to, že je musím řezat a ponižovat a všechny ty věci, které si vypsala, ale znamená to, že někdy musím prosadit svou vůli na úkor jeho vůle, že někdy musím být ta velká postava, protože jen tak se u mě bude cítit bezpečně. Čím je větší, tím víc je možné s ním jednat jako s partnerem, jednat s ním tak o začátku mi přijde pro něj neúměrně zatěžující a neposkytující oporu a pocit bezpečí. Malé dítě, které cítí rodiče jako stejně silné nebo dokonce slabší, má tendenci zajišťovat si pocit bezpečí jinak, například panovačností. Jsem přesvědčená, že za 30 let budou odborníci zase napravovat následky vzniklé stylem této výchovy, podobně jako současní napravují následky vzniklé předchozím stylem výchovy atd. atd.