Už se mi zdá, že tu probíhá soutěž o největšího šťourala. Po tom všem, co se tu probralo, se ještě objevily básničky, hurá! A příště třeba nekorektní pohádky... I my v sokole říkáme tuto básničku, ale je to prostě říkanka s pohyby, přivítání a rozloučení, a fakt jsem si nevšimla, že by to někdo prožíval a dokonce kvůli tomu řešil svou účast. Jedině mě napadlo, jestli ta básnička nemá na autorčino dítko tak zničující vliv kvůli tomu, že to jsou jediná vyřčená slova dne? Pak bych se nedivila, že dítě může zformovat a že nad ní přemýšlí celé dny, až vyvodí nějaké mylné závěry.