Přidat názor k článku Dneska zlobit nebudem...

Už jsem synovi mnohokrát barvitě líčila, jak by ho auto přejelo, jak by nemohl hýbat rukama ani nohama, hrát si atd., prostě vůbec nic. A pořád považuje vbíhání do silnice za prima provokaci. Nedělá to kvůli upoutání pozornosti, prostě jen vytrvale pokouší nastavené hranice. Už se docela naučil uhnout, když se blíží auto. Toho jsem nedosáhla přemlouváním (to s ním ani nehlo) ale mnohonásobně opakovaným odvlečením ze silnice. To, že jemu je jedno, jestli ho něco přejede, neznamená, že je to jedno i mě.
Pud sebezáchovy nemá skoro žádný. Když se v zápalu hry praští, tak obvykle ani necekne a pokračuje ve hře. Takže ani varování, že když bude dělat nějakou šílenost, o kterou se právě pokouší, tak si moc natluče hlavu o ošklivé tvrdé kameny, to s ním ani nehne.