Já osobně bych dítěti radši stokrát dala na prdel, než aby mi ho srazilo auto. Podle mě je to taková opičí láska. Budu dítěti domlouvat a vypadat pěkně, nebudu dělat hysterii, jenomže jak to může skončit. Furt říkám, že výchova je strašně individuální. Moje dcera je na sebe například strašně opatrná, do vozovky se mi bohudíky nehrne. Ale kdybych měla dítě který je rapl, budu ho klidně tahat na dětským vodítku pokud to pude, a později ho proplesknu pokaždý když se přes tu silnici nepodívá. Pokud to pomůže, tak sice si dítě o mně bude myslet, že jsem hysterka a nebude mě mít rádno, ale když mu to zachrání život, tak fajn.
Předchozí