Přidat názor k článku Dneska zlobit nebudem...

U staršího syna jsem hodně dlouho výraz "zlobit" vůbec nepoužívala, potřebovat jsem ho začala až tak až kolem 3. roku jeho věku. takže rozumím tomu, proč se autorce básnička nelíbí. Taky se mi ta říkanka na plavání, kam syn začal chodit ve 2 letech, kdy byl buď hodný, anebo měl nějaký problém, který neuměl vyřešit, a proto brečel nebo se vztekal (navíc jsem v té době neměla jiné děti, což je určitě dost zásadní) (sakryš, nevíte někdo, kde najít ty hezké smajlíky, když nereaguju na jiný příspěvek, ale přímo na článek?) moc nezamlouvala, ale vůbec mě nenapadlo kvůli tomu hledat jiný kurz plavání, nota bene když všechny ostatní kurzy plavání pro děti v Praze, o nichž vím, jsou mnohem dražší. Tak jsem to neřešila a myslím, že to na synovi žádné následky nenechalo. Když tak nad tím přemýšlím, tak na tom vlastně taky vůbec nic závadného není při jakémkoliv stylu výchovy. Neřeknu, kdyby zněla třeba:"my jsme malá zlobidla" nebo tak něco. Ale takhle? Jen si řekněte sami: "Dneska zlobit nebudem.". Dítě neví, co je zlobění, nezlobí nikdy, pouze reaguje na své potřeby (a jen maminka či jiný vychovatel na to holt už nemá nervy). Nezlobí tedy nikdy. A podle té říkanky nebude zlobit ani dnes. Tak co je tedy na té říkance špatného?-))