moc me clanek potesil, vidim to uplne stejne. je to asi tak rok nebo dva, co jsem si zacala vsimat toho, co rikame za slova, kdyz spolu mluvime a jaky to ma ucinek. tj. ne okamzity, ale dlouhodoby.
jo, dite pozna, ze ho maji rodice radi, i kdyz rikaji, ze zlobi. ale pozna to z jeji cinu, ne ze slov. ta slova poskodi jeho dusi, ale nastesti laska, kterou od rodicu citi, mu dovoli jim v dospelosti odpustit jejich chyby.
jsem nadsena knihou RaR, kterou tu tolik lidi zatracuje. pochopila jsem, ze musim zmenit sama sebe, odpustit vsem co me vychovavali a zapomenout na jejich "slova". a najit pro me takova, ktera jsou v souladu s ciny nebo radeji mlcet.
rozhodne to neni o temperamentu ditete ani rodice ani o poctu deti, jak se snazi mnozi tvrdit. znam matky 3-5 deti, ktere deti vychovaly v duchu podobnem RaR, aniz by knihu cetly (tj. pred 20 lety, deti jsou uz dosple, nebo skoro). neni to o ostatnich, ale o nas samotnych, jak my ctime a milujeme sebe a jak mluvime k ostatnim.
Předchozí