No Jíťo, možná moji dceři chybí, že jí neříkám, že je hodná. Já jí to někdy potvrdím a dodám, že ano, protože se jí povedlo to a to, udělala nějakou věc dobře, někomu radost nebo pomohla. Jindy se jí naopak zeptám, co tím myslí, že byla hodná. Ať mi řekne, co dělala a já jí řeknu, jestli byla hodná. Mě přijde důležitější, aby sama dokázala poznat, zda něco udělala správně a nečekala na někoho, kdo to posoudí za ni. Když jí chybí ocenění, tak se vždycky může zeptat, jestli je ten druhý spokojený, pojmenovat jeho nebo svoje pocity (a ne to shrnout pod nicneříkající "hodná" "zlobivá").
Předchozí