Přidat názor k článku Dneska zlobit nebudem...

Tak tohle jsem si okamžitě vytiskla, protože to byl jediný příspěvek, který mě rozesmál k slzám. Pověsím to asi na dveře od pokojíčku mého syna (15). Moc děkuji, dneska mě to opravdu zvedlo náladu. Jinak si pročítám tuto debatu o výchově dětí a z odstupu let Vám všem mohu říci jen jediné a už to tady někdy padlo, že nelze děti vychovávat dle pouček a knih, málokdy můžete použít rady někoho jiného. Vaše děti Vás stejně překvapí naprosto neočekávanou reakcí. Prostě musíte dělat jen to, co považujete každá za to nejlepší, protože nic nefunguje na děti stejně, nenechte si cpát, že nejste dobrou matkou a poučte se z Vašich vlastních chyb. Je to tak dávno, co mi bylo 18 a porodila jsem svého syna. Každý měl pocit, že nemůžu být dobrá a zodpovědná matka a nyní je mému synovi 15, mě 33 a už je po vychovávání. Syn byl takový malý hyperaktivní vzteklý šmudla a vyrostl mi z něj hodný, klidný a mě milující puberťáček, který mě neustále objímá a pomáhá a když jsem se ho ptala, jaké měl dětství, (protože jsem si vědoma všech vzteklých výlevů, plácání na zadek a ne právě učebnicových výchovných metod )mi začal vyprávět, co si všechno pamatuje a mě až vytryskly slzy do očí, jaké krásné věci si pamatuje a jak mu to přišlo všechno nádherné a kouzelné, všechny procházky a házení šiškama..přitom jsem se v tom plácala bez otce a bez peněz..to je všechno, hodně štěstí mladým maminkám..