Přidat názor k článku Maminky, porodnici vybírejte pečlivě!

Nečetla jsem reakce na článek, ale úplně mě zamrazilo a připomnělo mi to i můj porod a následné dny v nemocnici. Dcerka se mi narodila předčasně o cca 6 týdnů, císařským řezem. I když měla apgar 9,10,10, tak byla ihned převezena na oddělení JIP pro předčasně narozené děti, prý do inkubátoru, přes noc. Já skončila o patro výše na JIPce a následně na oddělení šestinedělí. Slíbili mi, že mi budou dcerku nosit ke kojení, bohužel se tak nestalo. Rodila jsem v sobotu večer, a mé dítě jsem viděla kromě porodního sálu až v neděli večer a to jen díky tomu, že přišel manžel a ten mě tam dovedl, protože jsem ještě ten den trpěla slabostí. Každý den na vizitě ostatní maminky ukazovali své děti doktorům, jen já tam dítě neměla, občas jsem i plakala, bylo mi fakt bídně. Teprve v pondělí přišla po xté urgenci doktorka od dcerky mi říct, že je v pořádku, atd. atd. Následně i přes to, že jsem se necítila zrovna nejlépe jsem začala od pondělí do čtvrtka chodit za dcerkou na kojení, které se nám v úterý zdárně rozjelo a dcerka začala přibírat i přestože měla žloutenku. Slibovali fototerapii, ale každý den prý bylo moc plno a tak to stále odkládali. Ve čtvrtek se mi povedlo se dostat z oddělení šestinedělí a přejít o patro níž, kde měli pro mě i pokoj a postel a malou mi konečně dali na pokoj. V pátek mi doktor nabídnul, že bych mohla jít s dcerkou domů (původně chtěli abych tam zůstala cca 2 týdny, minimálně do 36), ale že by chtěli, abych se v pondělí ještě přišla ukázat se žloutenkou. Brala jsem to a konečně jsme šli spolu domů. Žloutenka se přes víkend skoro ztratila.
A úplně mě zamrazilo při čtení článku, opět jsem si vzpomněla na tu bezmoc, kdy dítě nemáte u sebe, trápíte se, že někde brečí samo, opuštěné bez mámy. S tím se asi nikdy nesrovnám.
Ještě jedna věc, dcera do 1,5 roku trpěla na noční děsy, stále se budila, byla schopná se vzbudit i 10x za 2 hodiny. Nakonec jsme to řešili homeopatiky. A do dneška je na mě neuvěřitelně závislá.