Mně malou vzali taky hned na JIP, ale bojovala o život s celkovou infekcí organismu. Ani ve Varech není možnost být tam s ní, v prvním patře šestinedělí a ve čtvrtém JIP a na směla jsem za ní každé 3 hodiny na 20minut na kojení. Pořád tam někdo plakal, svázali je do uzlíčku, aby si nmohli vytrhnout kanyly a nechali je, popřípadě je utlumili. Malou jsem nemohla dva dny vzbudit ani při kojení. Nestěžuji si na doktory, byli skvělí a malou zachránili, ikdyž měla jen 20% šanci, že to přežije, ale dalšího půl roku, se vzpamatovávala, je jsem ji chovala a mazlila, nikdo k ní nesměl, jen já a manžel, jinak řvala jak tur. Ještě v roce nesnesla, aby na ni někdo mluvil. dnes je jí tři a půl a snad jsme to vymazali, ikdyž třeba do školky zatím nejde, má hrůzu, jak mě nevidí. Možná už to není tou separací, ale tím, že dodnes nebyla beze mne a já jí úzkostlivě střežím.
Předchozí