Přidat názor k článku Maminky, porodnici vybírejte pečlivě!

Já si myslím, že odloučení je psychicky nejnáročnější pro matku, to malé určitě taky strádá odloučením, ale po určitém čase zapomene, když mu to překryje to období, kdy mu to maminka svou láskou vynahradí. Nevím, jak to bylo před 30 - 40lety v porodnicích, tehdy to bylo normální, dítě s matkou nebylo skoro vůbec, s otcem už vůbec ne a přesto jsme nějak navázali s rodiči vztah. Já se necítím nijak poznamenaná.
A ještě k té fototerapii, u nás je malá porodnice a teď jak byl babyboom, tak se rodilo o106 takže rodičky byly i na gynekologii i na dětském oddělení, samozřejmě s miminky a pokud se objevila žloutenka, tak to hlídali dost přísně. Nevím jak vy, ale já jsem chtěla z porodnice co nejdřív ať už po císaři, tak po normálních porodech, protože doma je doma a tak abych se dostala k věci, pokud měly děti žloutenku, tak jsem chtěla, aby byly svíceny co nejvíc, abychom už mohli jít domů a čekala jsem jak na spásu, až ty hodnoty začnou klesat. Já měla to štěstí, že díky té inkompatibilitě moje dítě tam bylo dlouho, ale některé ne a byly nuceny jen tak na přírodním sluníčku nechávat děti a zase tak rychle jim to neklesalo a musely tam zůstávat dlouho nebo se jim převařovalo mlíko prostě jsem jim to nezáviděla, protože když se hospitalizace táhla, tak na psychice maminky to vůbec nepřidalo.