Milá Maggie, je mi sice líto, že jste byli odděleni kvůli žloutence, ale tenhle tvůj článek je myslím DOST tendeční. Oddělení od mimča jsem zažila vždycky, na větší či menší dobu. Bylo dáno buď mým stavem (můj pobyt na JIP, těžká poporodní infekce...) nebo stavem dítěte - a to nemyslím žloutenku (pardon že ji zlehčuju), ale věci kdy jde opravdu akutně o život. 3 z mých dětí musely být napojeny na přístroje, aby mohly v prvních několika dnech dýchat, z nich 2 bojovaly o život napojené na mnoho hadiček. Žloutenka byl ten nejúsměvnější problém ze všech, taková sranda co se léčila už jen neinvazivně - oproti jiným věcem. Děti byly na JIP a ARO cca 10 dní, potom ještě cca 3 týdny na intermedu, na dozrání a nabrání váhy (nedonošenci). A celý roomig byl asi posledních 5 dní. Kapacita byla tedy nějakých 6 lůžek, lůžka pro "zácvik matek pro péči o nezralého novorozence". Jaksi čistě technicky je jasné, že pokud je na ARO 14 míst, na JIP 10 míst, na intermedu cca 16 míst - tak se ty maminy prostě musejí prostřídat (vždy před propuštěním). Kde je problém? V penězích (nemocnice si je netiskne, kupodivu - a za matku neplatí pojišťovna skoro nic!!!), v rozhodnutích nadřízených orgánů - ministerstvo a vedení nemocnic musí všechny změny schvalovat a máááálokdy co projde. Vím o čem mluvím. Navíc co se týká roomingu, tak jen málokde je nemocnice, která dělá room pro děti vyloženě na inkubátorovém lůžku. Ono to ani u kritických dětí nejde, péči o hodně nemocná mimča má na starosti třeba 1 sestra 4 (na ARO 2-3) a kdyby bylo každé jinde, bylo by třeba nesrovnatelně víc sester (ta musí být okamžitě na dosah - hlavně kvůli akutním apnoím), na které nejsou peníze, nejsou ani ty sestry (VÍM o čem mluvím), obvykle nejsou ani prostory kam oddělení rozšiřovat. A víc místností znamená i víc přístrojů = musí být vždy u dítěte které je může potřebovat - zase miliony a miliony. Špína se hází skvěle, ale zkusit najít řešení, to je stěžovat si JINDE - AŽ nahoře. MMch, když se mi nelíbí, že mají dětské jinde než porodní, tak jedu někam, jde nemají speciální neonatologii (nebo je aspoň součástí oddělení). Když si to "lajsnu". Mmch. já sama byla jistě v jiné nemocnici, i když i tam je to na ARO a JIP pěkná dálka, tak je to 1 křídlo budovy, byť odlehlé. A ještě jedna poznámka - já nevím co stále máte s tím navázáním pouta atd. Naše děti jsem měla možnost sledovat a vím co jsme viděla, že plakání se prostě nekonalo. Nevím jak je to možné, ale z těch cca 16 dětí na intermedu (a 25 na JIP+ARO) málokdy nějaké plakalo (naše kluky jsem viděla brečet tam za ty 3 týdny tak dvakrát - a ani doma se jek nekonal, byli jak šípkové růženky až do půl roku věku. Jediný velký pláč byl na ARO, kde na tom byli hoši zle a tak jeden syn dostal i lékové tlumení, protože jak brečel tak nedýchal a neprokrvoval se mu mozek + hrozila prasknutím plíce - TOHLE opovažuju za problém - a taky byl lékově na 23 dni řešen. Tzn. úplně zbytečně se týráte. Jo a tu cizí mateřinu děti rozhodně dostávali, na dokrm (Beba HA) se přecházelo u nás až někdy po 3 týdnech, vždy po dohodě.
Předchozí