Hodně s tebou souhlasím. Já jsem si třeba vybírala porodnici s jedním (nikoli jediným) kritériem, o kterém mi všichni říkali, že se na to mám vykašlat, protože to vůbec není důležité: jestli má dobrou dětskou JIP (a jestli ji vůbec má). Těhotenství bez komplikací a nakonec předčasný porod, akutní císař a dítě na JIP. Kdybych rodila normálně, fakt, že to bylo skvělé oddělení, by v mém případě nehrál roli. Protože to ale dopadlo, jak to dopadlo, a kdybych šla do porodnice bez dětské JIP, neměla bych po porodu dítě 200 metrů od sebe (což je rozhodně obtížná vzdálenost - zvlášť po operaci), ale možná třeba 50 kilometrů od sebe (jak se stalo o měsíc dříve kamarádce).
Samozřejmě by bylo ideální, kdyby nemocnice měly místa, kam ubytovat matky novorozenců na JIP, ale většinou je prostě nemají - zbývají blízké hotely, kamarádky bydlící ve městě apod. a docházení za miminkem, jak to jen jde. Co jiného v takové situaci dělat? Separace novorozence mě nenaplňuje nadšením, ale dávám jí přednost před nezachráněním jeho života, protože následky separace se pak můžu pokusit napravovat dalším přístupem, následky smrti už ne.
Předchozí