To jsou od autorky dost zajímavé postřehy. A je pravda, že výchova je fakt věda a někdy si sáhneme skoro až na dno. Děti jsou jako naše zrcadlo a pokud chceme dobře vychovávat svoje ratolesti musíme v prvé řadě začít vychovávat sami sebe.
Se synkem také navštěvujeme dětský klub Skřítci a jako přivítání používáme písničku:
Dobré ráno,
dobré ráno Skřítku.
Dobré ráno, dobré ráno,
jak pak se máš?
A pak děti říkají že se mají dobře, tak tak všelijak, apod.
Když máme klub odpoledne zpíváme zase dobrý večer,
a než začneme ptáme se dětí jestli je ráno nebo večer,
aby správně poznaly kterou budeme zpívat a naučili se i poznávat denní doby.
Jinak přeju paní hodně úspěchů v její výchovné metodě a věřím, že aktivně strávený čas a úsilí, které dětem nyní věnujeme, se nám v budoucnu vrátí.