Přidat názor k článku Co to je, sakra, za krá.u?!

Stala se mi podobná věc. Já, venkovanka, jsem musela dojíždět poslední měsíc těhotenství na kontroly do nemocnice vzdálené 30 km. Autobusy od nás jezdí sporadicky, takže jako obvykle autem. Manžel hlídal doma dvouletého syna a já jsem hrdě vyrazila v 38. týdnu na kontrolu. No, co - s prvním mimčem jsem řídila až do porodu. Jen mi uniklo, že prvorozený přišel na svět v květnu. Tentokrát byl konec února a sněhu o dost víc, než v květnu. Dopadla jsem podobně. Přede mnou se v kopci zasekl kamion a já musela zastavit a už jsem se nerozjela. Jen jsem seděla v autě, 10 km od domova, břicho pěkně opřené o volant a mohla jsem jen volat - přijeďte si pro mě. Naštěstí i mě se ujal jeden hodný pán, co se zasekl kousek níž v kopci a pomohl mi auto roztlačit a otočit do protisměru. Dodnes na něj vzpomínám. Domů jsem dojela s velkou oklikou a v infarktovém stavu. Na další kontrolu už jsem nejela, do týdne se vyklubal náš druhý syn. Asi už toho adrenalinu měl plný zuby.