Přidat názor k článku Jakou cenou se dá vykoupit dětský pláč?

Já jsem byla se svými dvěma dětmi na rodičovské dovolené šest let, kdy jsem buď nepracovala vůbec, nebo na jeden den v týdnu + trocha práce doma. I teď, kdy už chodí do školy a školky, jsem si kvůli nim zařídila poloviční úvazek. Sice žijeme dost skromně (pracuju v sociálních službách, kde je plat i při plném úvazku víc než bídný, manžel vydělává částku mírně pod průměrným platem) a materiálně si rozhodně nemůžeme dovolit cokoliv si vzpomeneme, jsem tak spokojená. Nechci tím říct, že takto je to jediné správné a kdo to tak nedělá, je špatný rodič. Znám kolem sebe pár mamin, které prostě jinou možnost než jesle nemají. Já bych tam ale své děti nikdy nedala protože věřím, že s materiálním nedostatkem se děti vyrovnají lépe než as nepřítomností mámy v prvních letech života. Navíc když si představím, že do práce budu chodit minimálně do 65 let (dožiju-li se), pak nechápu ani trochu, proč bych každému svému dítěti nemohla věnovat ty tři roky svého života. Na budování kariéry bude ještě času dost, ne?