Přidat názor k článku Jakou cenou se dá vykoupit dětský pláč?

Tak přesně tohle jsem si kdysi říkala taky. Jenže Dítě bylo jiného názoru. Už někdy od 2 let chtělo být s dětmi. Když jsme šly z nákupu a já se jen otočila, dítě uteklo za dětmi. Uteklo ze zahrady (neměli jsme ji celou dooplocenou). Toho strachu, kde je dvouleťák!! Takže jeslová třída bylo vysvobození. Dítě bylo s dětmi, já šla do práce. Podotýkám, že dítko šlo do jeslové třídy (speciální třída pro děti, co byly malé na školku a velké na jesle) ve 2,5 roce. Dokonce byly dny, kdy děcka odmítala školku opustit. Bylo nás na zahradě 8 maminek a děti nechtěly domů, až je paní učitelka vyšoupla a zavřela dveře. Pak pochopily, že i školka jde spát. Tšžko, přetěžko šly domů, těšení na druhý den nějak nepomáhalo, ty by tam klidně i spaly!! A že by postrádaly maminku nebo tatínka? Jo, byly s nimi rádi, ale vrstevníci byli holt zajimavějším artiklem.

Takže dneska říkám: klidně i jesle. Ale musí to vycházet z potřeb dítěte. Pokud na to dítě nemá, do jeslí nebo do školky by jít nemělo a rodiče by se tomu měli nějak přizpůsobit.