No já sama jsem příkladem, že vnucený pobyt v kolektivu opravdu zařazení dítěte neprospívá. Nejstarší syn měl odjakživa potíže si zvyknout na nové lidi a prostředí. Domácí škola je skvělá věc, ale bylo mi jasné, že jednou musí do normální školy nastoupit, tohle postupné zvykání nám vyhovovalo, ale každý to má nastavené jinak.
Podle tvé teorie by v mé generaci vlastně měli být skoro všichni skvěle socializovaní, vždyť většina z nás navštěvovala kolektivní zařízení od útlého věku(jesle, školka, škola s družinou...). Já jsem přesvědčená, že každý člověk má jinou potřebu společnosti, která se navíc mění, jak se dítě vyvíjí. Syn je teď úplně normální kluk se spoustou kamarádů mezi spolužáky, někdy to u nás vypadá jako průchoďák.
Předchozí